Při svých kurzech se často setkávám s otázkou, co by měl účetní znát a umět, aby byl ve své praxi dobrý. Možná si řeknete, že stačí rozumět daním a umět účtovat. Ano, máte pravdu. Ale to je jen jeden z předpokladů. Mám tu pro vás svých 5 typů (zvláště pak číslo 4 je můj favorit…). Zajímá vás, které to jsou?
Než se do článku začtete, zamyslete se sami. Co vás napadne? Promyslete to a třeba i napište na náš facebook, co považujete pro práci účetní za důležité. Teď pojďme porovnat, co napadlo vás s tím, co znám z vlastní praxe.
Všimli jste si? Ne vzdělání a tečka! Opravdu dobří účetní neukončí vzdělávání po škole nebo absolvování rekvalifikačního kurzu. Abychom mohli dobře vykonávat svou práci, potřebujeme být, tak říkající, v obraze.
Pokud tedy nejste zrovna studijní typ, doporučuji si tuto profesi ještě pořádně rozmyslet.
Na druhou stranu, učení má jeden naprosto neoddiskutovatelný klad. Říká se, že pravidelné procvičování mozku má vliv na čilost v pokročilém věku. Takže. Hurá do pravidelného učení, ať jsme dlouho svěží! Samozřejmě nemluvím pouze o papouškování ale o pochopení. Vykonávat jakoukoli činnost pouze mechanicky, nepřináší z dlouhodobého hlediska nic pozitivního.
Jak řekl Konfucius: „Učit se bez přemýšlení je zbytečné. Přemýšlet bez učení je nebezpečné.“
Svým kolegům v praxi vždy doporučuji, aby věnovali velkou pozornost přípravě podkladů. Je skvělé, pokud si vytvoříte systém, jak doklady kontrolujete a třídíte. Tím se totiž vyhnete následným bezesným nocím, kdy bude horečnatě vzpomínat na to, kam jste mohli nějaký doklad založit.
Když s profesí začínáte, doporučuji si sepsat jednotlivé kroky své práce. V praxi se vám málokdy stane, že budete mít všechny informace pohromadě hned. Někdy je třeba ještě něco doložit, dovysvětlit. Sama mám svou pracovní kuchařku.
Mohu pak sáhnout do manuálu postupu zpracování dokladů a hned vím, jak označit chybějící informace nebo kde je uložen konkrétní typ dokladu. V tomto ohledu mnoho účetních miluje zvýrazňovače a tzv. barevné lepíky. A navíc máme možnost, udělat si šedou účetní práce pestřejší!
Ta je podle mě důležitá i pro život obecně. Věřím, že spolehlivost je důkaz, že si vážíme druhých a jejich životního času. Pokud něco někomu slíbím, snažím se to dodržet. Navíc, jako účetní pracujeme v oboru, kde se na nás klient spolehnout prostě potřebuje.
Účetnictví a daně jsou o termínech. Pokud se tedy účetní chová spolehlivě, přizpůsobuje svůj pracovní režim daňovému kalendáři. Z praxe vím, že od 20. dne v měsíci si prostě neplánuji výlety až do doby odevzdání posledních podkladů pro daňové přiznání k dani z přidané hodnoty.
Naštěstí, daňový kalendář známe na rok dopředu, takže tak velké omezení to není.
Bez trpělivosti a vytrvalosti se tato práce prostě dělat nedá. Nežijeme v ideálním světě, kde všechny potřebné informace dostáváme najednou. Často musíme čekat, až se k nám dostanou klientovi odpovědi na naše doplňující otázky.
Pro mě má toto slovo s účetnictvím i jasně hmatatelnou podstatu. Pokud člověk není ochotný hodiny a hodiny sedět u počítače a zpracovávat haldy nevzhledných papírů do úhledného účetnictví, měl by se poohlédnout po jiné práci.
Jako každá zodpovědná účetní jsem i já dříve seděla mnohdy i 12 hodin za počítačem a pracovala. Dnes už vím, že to nebyl ten nejšťastnější nápad, vzhledem k fyzickému zdraví svého těla. Je třeba hledat vhodné kompromisy, ale urychlit práci bez dopadu na kvalitu nejde.
Posluchačům kurzů vždy říkám, že nejsme neurochirurgové. Našim klientům nejde o život, a proto pracujeme hlavně v klidu a s úsměvem. Pokud nedovolíme, aby nás práce pohltila, protože neodhadneme své možnosti, můžeme být v klidu. Vše se dá nějak zařídit.
Důležité je, nebrat si víc práce, než jsme schopni reálně zvládnout. Hlavně začínající účetní si někdy neuvědomují, že nejde počítat jen dobu potřebnou na fyzické zaúčtování. Do pracovní doby musíme připočítat i konzultace s klienty a prostor na sebevzdělávání.
Když se někoho zeptám, jak podle něj vypadá účetní, často slyším, že je to šedá myška s klotovými rukávy. To ale nemusí být pravda! Stačí se rozhodnout, že tak to prostě nechci. Pak budu jiná. Jen je třeba rozložit si práci, kterou mám na kratší celky a na nich pak systematicky pracovat.
To, že splňujete všech 5 bodů ještě nutně neznamená, že se musíte účetnictvím živit navěky. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v praxi jsem potkala pár těch, kdo byli pro účetnictví předurčeni. Moje klientka a nyní už i kamarádka Janička je toho zářným příkladem.
Když jsem jí poprvé viděla na svém kurzu účetnictví, hned mě zaujala. Vzorně srovnané tužky, barevné lepíky v pohotovosti. Seděla v první lavici a poctivě reagovala na všechny mé všetečné otázky. Měla chuť se učit a být ve své práci nejlepší. Po kurzu jsme zůstaly ve spojení a já jí pomáhala při prvních krůčcích v účtárně.
O pár let později mi ona na oplátku pomáhala učit.
Svou práci brala vážně a nesmírně zodpovědně. Měla jasný cíl, kterého chtěla dosáhnout a postupně všechny kroky naplňovala. Byla velmi přemýšlivá a trpělivá. Vybudovala si kvalitní zázemí a rozjela účetní kancelář.
Před rokem mi volala a až s trochou strachu v hlase se ptala, co si myslím o její touze začít dělat něco jiného. Sice mě mrzelo, že chce opustit účetní profesi, protože ztrácím kolegyni, kterou mohu doporučit i svým klientům. Na druhou stranu jsem její volání duše chápala.
Někdy prostě přijde doba, kdy se naplní vše, co člověk v dané profesi toužil dosáhnout, a pak jsou jen dvě cesty. Může i nadále setrvat a vykonávat práci mechanicky. Nebo se prostě rozhodne a začne znovu a jinak. Upřímně obdivuji všechny, kdo volání duše poslechnou a vydají se na novou cestu.
Chce to odvahu a přesvědčení, že práci člověk nemůže dělat jen hlavou, ale také srdcem. Pak je v tom, co dělá, šťastný. A jak dopadla Janička? Je z ní šťastná manažerka malé krejčovské dílny. Navrhuje a prodává úžasně pohodlné oblečky, které mohu každému jen doporučit.
Ať už je vaše cesta jakákoli, přeji vám na ní mnoho pěkných chvil a málo stresů. Pokud už se přeci jen nějaký ten mráček objeví a budete mít potřebu se vypovídat, ozvěte se mi. Díky mnohaleté praxi znám tyto propady i nejistoty.
Ráda vám pomohu najít tu správnou cestu z temného údolí a vystoupat na svůj vlastní prosluněný vrchol.
Pokud vás téma zaujalo, nebo máte dotaz, se kterým, se chcete podělit, neváhejte. Přidejte se do skupiny podobně naladěných lidí na našem facebooku.
Těším se na vaše příběhy.
Vaše Eva