Jak minimalizovat závazky aneb kalkulace až na prvním místě

Jak moc se při svém podnikání zabýváte kalkulací? Pravidelně… nahodile? Že nevíte, co má kalkulace s podnikáním společného? Tak se na to pojďme společně podívat. Nedávno mě totiž oslovila klientka, která se uvedla takto:

Podnikám už téměř rok, ale po úhradě všech nezbytných výdajů mi každý měsíc zbývá stěží pár tisíc na nejnutnější osobní platby. Nevím, kde dělám chybu. Snažím se šetřit, jak jen se dá a stejně stále někomu dlužím. V podstatě se jen rozhoduji, jaké závazky uhradím dřív, jaké po termínu a na co už mi prostě nezbydou peníze vůbec.

Možná znáte podobný příběh. Možná se tento příběh podobá tomu vašemu. A pokud ano, proč se taková situace podnikatelům děje? Odpovědí je správná kalkulace jejich podnikatelských aktivit. Pojďme se teď společně podívat, jak správně kalkulaci ceny za práci nastavit.

Jaké jsou možnosti stanovení ceny za práci?

Tím nejčastěji používaným způsobem je stanovit cenu podle výše nákladů. Podnikatel si tedy spočítá všechny náklady potřebné k vyrobení výrobku nebo zajištění služby. K tomu připočte svou marži (tedy svůj zisk) a má výslednou cenu.

Příkladem může být výroba kusu nábytku. Truhlář spočítá cenu za dřevo, spojovací materiál, barvy, spotřebu energií, amortizaci nářadí atd. K tomu si připočítá svou marži a získá cenu vyrobené židle.

Tento způsob je sice celkem jednoduchý, ale často se v praxi setkávám s podhodnocením své vlastní ceny, tedy marže. Bývá to většinou zaviněno i tím, že si podnikatel neuvědomí, že marže v sobě musí zahrnovat i částku odvodů na instituce (pojištění, daně atd.) za něj jako osobu.

Další možností je stanovit cenu podle konkurence daného produktu na trhu v příslušné lokalitě. Při tomto přístupu si podnikatel provede průzkum tak, že prověří podobné nabídky produktu, který chce sám nabízet. Podle toho pak určí cenu.

Zde mohu použít vlastní příklad s oceněním účetních služeb při založení první účetní kanceláře. Podívala jsem se prostě na nabídku těchto služeb v okolí místa, kde jsem působila a cenu nastavila obdobně.

Při tomto přístupu je vhodné upravovat ceny dle poptávky průběžně. V určitém bodě podnikání se dostanete do situace, kdy už nebudete poskytnutí služeb časově zvládat. Pak je vhodné cenu zvýšit. Zde se dá uplatnit Paretovo pravidlo. 20 % všech klientů přinese podnikateli 80 % zisku.

Poslední možností stanovení ceny je podle poptávky. Tento přístup se uplatňuje především u zaběhlejších podnikatelů, kteří již mají mezi klienty určité jméno. Mohou si tak dovolit nasadit na produkt vyšší cenu a přilákat tak k sobě pouze ty klienty, kteří jsou ochotni vyšší cenu zaplatit.

Příkladem může být například kadeřnice s mnohaletou praxí. Pokud kromě praxe neustále pracuje na svém profesním rozvoji, navštěvuje kurzy, soutěže atd. může své služby nabídnout za vyšší cenu než kadeřnice začínající.

Toto jsou základní přístupy k vlastní cenotvorbě. Z poradní praxe však potřebuji zmínit ještě jeden velký ukazatel, který dle mého názoru nemůže být opomenut. U klientek se totiž při prací setkávám s nereálným odhadem časových možností.

Časové možnosti podnikatele

Nemyslím tím jen odhad toho, jak dlouho bude trvat tvorba daného produktu, ale i čas, který s podnikáním souvisí. Pokud má podnikatel spolupracovníky, je nezbytné aby do kalkulace zahrnul i případné pracovní schůzky a konzultace. Samostatnou kapitolou je doplňující činnost podnikání.

Lektor angličtiny si například spočítá, že bude učit 6 hodin denně. Určí si hodinovou sazbu a s radostí očekává, že po odučení „svých 6 hodin“ jeho práce končí. Pak ovšem přijde realita a s ní pravidelné přípravy na lekce, práce na marketingu, řešení účetnictví atd. Pokud by se do hodinové sazby započítal i tento čas, z původních 6 hodin se může jednoduše stát i hodin 12!

Pokud chceme být v podnikání úspěšní, je pro nás nesmírně důležitý i osobní rozvoj a studium novinek v našem oboru. Pouze duševně vyrovnaný a spokojený podnikatel může v dlouhodobém horizontu pracovat s radostí v oboru, který si pro podnikání vybral.

A co když je vypočítaná cena příliš vysoká?

Někdy je to pouze náš subjektivní pohled. Jak se říká, každý produkt má svého kupce. V mentorské praxi se často setkávám u podnikatelek s názorem, že si za svůj produkt nemohou vzít tolik peněz. V tomto případě pracujeme na vlastní sebehodnotě a sebeprosazení přímo u podnikatelky.

Pokud produkt opravdu není konkurenceschopný, možná je nejlepším řešením přehodnocení samotného produktu. Opustit svou myšlenku sice někdy bývá těžké, ale marnit čas a energii projektem, který se prodává velmi těžce je prostě plýtváním. Někde už určitě čeká mnohem lepší nápad, který je pro nás ten pravý.

Doufám, že vás článek zaujal a přinesl vám aspoň malý náhled do problematiky cenotvorby. Pokud sami potřebujete podrobit své podnikání revizi, můžete se na mě obrátit. V projektu Průvodce podnikatele se zabývám kompletní péčí o podnikatele od začátků podnikání až po firemní změny.

Podívejte se sami. Těším se na vás.

Vaše Eva