Účetní a daňový slovník

Slyšeli jste někde pojem související s účetnictvím nebo daněmi a nevíte, co znamená?

Podívejte se do tohoto slovníku!

Pokud tam daný výraz nenajdete, stačí napsat a já se jej pokusím doplnit.

V současné době probíhá grafická úprava této stránky, ale obsah tu je. Pokud vám hlavou vrtá slůvko, které jste ve slovníku nenašli, napište mi. Ráda jej do slovníku doplním.

Ztučněné pojmy jsou zahrnuty ve slovníčku
A
Audit – slouží k ověření správnosti, úplnosti a průkaznosti účetní závěrky. Povinnost auditu mají akciové společnosti, které splnily alespoň jedno ze tří kriterií – celková aktiva jsou větší než 40 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu je více než 80 mil. Kč a průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více než 50. Ostatní společnosti a družstva pokud splnili dvě ze tří předchozích kriterií.

Auditor – osoba s vysokoškolským vzděláním magisterského programu, která složila auditorskou zkoušku. Auditor ověřuje správnost a úplnost účetní závěrky a použitých účetních postupů.

Aktivum – představuje všechno, co účetní jednotka vlastní a co jí přinese finanční prospěch. Dělí se na stálá (dlouhodobý majetek), oběžná (peníze, pohledávky) a ostatní (časové rozlišení). Opakem aktiv jsou pasiva. Aktiva a pasiva jsou zobrazena ve finančním výkazu, který se nazývá rozvaha.
B
Bilance – zastaralý výraz pro označení základního výkazu účetní závěrky, tzv. rozvaha.
C
Cizí kapitál – je součástí kapitálu firmy, té části jejího jmění, na které si musela půjčit. Jde o tzv. cizí zdroje financování. Nalezneme ho v rozvaze na straně pasiv. Řadíme sem například závazky vůči dodavateli, finančnímu úřadu nebo zaměstnancům.
D
Daň – povinná, zákonem vynutitelná, nenávratná peněžitá částka, kterou odvádí daňový subjekt do veřejného rozpočtu

Daň silniční – je upravena v Zákoně o dani silniční (Zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční). Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání, nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti.

Daň z nemovitostí – je upravena v Zákoně o Dani z nemovitostí (Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí). Daň z nemovitostí tvoří daň z pozemku a daň ze staveb. Předmětem daně z pozemku jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České republiky.
Daň z přidané hodnoty (DPH) – je upravena v Zákoně o dani z přidané hodnoty (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Předmětem daně je dodání zboží nebo převod nemovitosti, nebo poskytnutí služby za úplatu.

Daň z příjmů – je upravena v Zákoně o daních z příjmů (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Předmětem daně jsou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků §6, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti §7, příjmy z kapitálového majetku §8, příjmy z pronájmu §9 a ostatní příjmy §10. Poplatníkem daně jsou fyzické a právnické osoby.

Daňová evidence – slouží ke zjištění základu daně z příjmů fyzických osob. Poskytuje informace o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a závazcích.

Daňový doklad – dle zákona o DPH je plátce povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů od dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty. Údaje o dani a základu daně se uvádějí v české měně.
Daňový doklad musí obsahovat:
a) označení osoby, která uskutečňuje plnění,
b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) rozsah a předmět plnění,
g) den vystavení daňového dokladu,
h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
j) základ daně,
k) sazbu daně,
l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně.
Daňový doklad musí obsahovat rovněž tyto údaje:
a) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně,
b) „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu,
c) „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje:
a) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno,
b) rozsah plnění a jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty,
c) sazbu daně a výši daně,
1. jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo
2. je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
(4) Označením se pro účely daňových dokladů rozumí
a) obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název,
b) dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a
c) sídlo.
Daňový poradce – poskytuje poradenství v oblasti daní. Musí mít vysokoškolské vzdělání bakalářského programu a složeny odborné zkoušky předepsané komorou daňových poradců.

Dal – v tzv. podvojném účetnictví je to pravá strana účtu.

Dlouhodobý majetek – majetek účetní jednotky, který se používá dobu delší než 1 rok. Do nákladů se jeho hodnota dostává postupně, formou odpisů, které vyjadřují míru jeho opotřebení. Dělí se na hmotný (auta, budovy), nehmotný (SW, licence) a finanční (akcie). Další skupinu tvoří neodepisovatelný majetek (pozemky, umělecká díla).

Dodavatel – firma nebo jednotlivec, dodávající daný produkt (zboží nebo službu).

E
Emisní ážio – rozdíl mezi nominální hodnotou akcie a její hodnotou emisní. V rozvaze najdeme emisní ážio mezi vlastním kapitálem.

F
Finanční účetnictví – zachycuje vztahy podniku k vnějšímu okolí – k dodavatelům, odběratelům, finanční institucím, státním orgánům, vlastníkům, akcionářům. Je upraveno právními normami státu. Má úzký vztah k daňovému systému.

Finanční úřad – je orgán státní správy, který vykonává správu daní. Proto bývá označován jako správce daně.
G
US GAAP (United States Generally Accepted Accounting Principes) – označení pro soustavu principů, standardů, vyhlášek, výkladů a stanovisek nezávislých profesních organizací a institucí. Díky své propracovanosti a síle ekonomiky USA se staly účetními standardy používanými v mnoha zemích světa.

H
Hrubá mzda – je peněžní odměna za práci, před odečtením zákonných srážek (záloh na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a daň z příjmů) a případných dalších srážek. Rozdíl mezi hrubou mzdou a součtem všech srážek je čistá mzda k výplatě. Z pohledu zaměstnavatele je hrubá mzda společně s příspěvkem na sociální a zdravotní pojištění (celkem 34 % vyměřovacího základu) hlavní složkou nákladů na práci.

Hospodářský výsledek – viz. výsledek hospodaření.
I
Inventarizace – proces sloužící k ověření faktického a účetního stavu majetku a závazků společnosti a jejich ocenění. Jedním z kroků inventarizace je inventura (fyzická a dokladová).
J
Jednoduché účetnictví – účetní systém, jehož cílem je zachytit přehled o příjmech a výdajích podnikatelů. Po vstupu České republiky do Evropské unie byl tento systém zrušen a nahrazen tzv. daňovou evidencí.

K
Kalkulace – v manažerském účetnictví se využívají k výpočtu cen a nákladů. Lze jí chápat ve třech rovinách: 1. Činnost zjišťujících náklady na výkon; 2. Rozpočítání přímých a nepřímých nákladů na jednotku výkonu; 3. Informace podniku určující rozpočty na jednotlivá střediska
Konsolidovaná účetní závěrka – účetní závěrka skupinu podniků, která slučuje stav majetku a závazků. Cílem je podat komplexní informace o celém seskupení, které je majetkově propojeno.
Konečný účet rozvažný – je účet, který slouží k uzavření účtů na konci účetního období (k poslednímu dni daného období). Na tento účet účtujeme shodně, jako je v rozvaze, tzn. aktiva na stranu má dáti a pasiva na stranu dal. Jako souvztažné použijeme konečné stavy konkrétních účtů (např. pokladna, základní kapitál,…).
L
Leasing – finanční produkt, kterým je možno financovat pořízení většinou movité věci bez vlastního kapitálu.
M
Manažerské účetnictví – celkový soubor informací sloužící pro rozhodování managementu. Pomáhá pro stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů a pro finanční řízení podniku. Tvoří základ pro stanovení cen.

Majetek – souhrn veškerých statků, se kterými může majitel volně nakládat, a kterými také ručí za své případné závazky.

Manko – stav, kdy je fyzická inventura nižší než účetní. V tom případě vzniká záporný rozdíl a tím pádem škoda. Dělí se na dvě složky: 1. Do normy - počítá se z celkového objemu výdeje materiálu nebo zboží; 2. Nad normu – zodpovědnost nese určitá osoba (zaměstnanec, firma).

Metoda FIFO – způsob ocenění při vyskladňování zásob ze skladu. První se vyskladňuje zboží, které bylo první naskladněno.

Mzda – odměna za práci při pracovním poměru. Vyplácena je zpravidla měsíčně (zpětně za uplynulé období). Na rozdíl od platu je vyplácena v soukromém sektoru.

Má dáti – v tzv. podvojném účetnictví je to levá strana účtu.

N
Náklad – spotřebování ekonomického zdroje, které je obvykle spojené se současným nebo budoucím výdejem finančních prostředků. Ve finančním účetnictv se tento jev sleduje v rámci jednoho účetního období.
O
Optimalizace daňové povinnosti – soubor postupů, jejíž cílem je legální (zákonné) snížení daňové povinnosti. Například prostřednictvím výběru vhodné formy podnikání, volby způsobu odepisování majetku.

Osoby bez zdanitelných příjmů – osoby, které nemají příjmy ze zaměstnání, z podnikání ani za ně neplatí zdravotní pojištění stát. Například žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení, ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, to znamená, ani za ni není plátcem stát z jiného důvodu; student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně student starší 26 let;pojištěnec, který má jen takové příjmy, které nepodléhají dani z příjmů nebo jsou zdaňovány jen podle §§ 8, 9 nebo 10 zákona o daních z příjmů;nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce;student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat.

Obrat – z pohledu zákona definován: 1. Čistý obrat (zákon o účetnictví §20) – výše výnosů snížená o prodejní slevy; 2. Za uskutečněná zdanitelná plnění (zákon o DPH §6) s výjimkou plnění, která jsou od daně osvobozena bez nároku na odpočet.

Odpis – odhad částky, která co nejpřesněji vyjadřuje rozložení výnosů. Představuje snížení ekonomického prospěchu, tedy náklad. Tvorbou odpisů dochází ke korekci ocenění majetku. Rozlišujeme odpisy účetní a daňové.

P
Plátce daně – je osoba (daňový subjekt), který pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků. Např. u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je plátcem daně zaměstnavatel, protože odvádí daň za své zaměstnance.

Pohledávka – právo fyzické nebo právnické osoby (věřitele) požadovat po druhé osobě (dlužníkovi) plnění. Pohledávka vzniká dnem vystavení faktury nebo sepsání smlouvy.

Poplatník daně – je osoba (daňový subjekt), jejíž majetek nebo příjmy jsou předmětem daně. Např. u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je poplatníkem daně zaměstnanec, protože je mzda je předmětem daně.

Pasivum – představují zdroje, kterými jsou kryta aktiva podniku. Dělí se na vlastní zdroje (vlastní kapitál), cizí zdroje (úvěry, závazky) a ostatní (časové rozlišení). Opakem pasiv jsou aktiva. Aktiva a pasiva jsou zobrazena ve finančním výkazu, který se nazývá rozvaha.

Plat – odměna za práci při pracovním poměru. Vyplácena je zpravidla měsíčně (zpětně za uplynulé období). Na rozdíl od mzdy, náleží zaměstnancům zákonem určených institucí, především státním zaměstnancům.

Příjem – u finančních prostředků znamená navýšení stavu peněz (hotovostně nebo bezhotovostně), které je obvykle spojené s dřívějším nebo současným výnosem.

Peněžní tok – neboli cash flow, je jednoduše řečeno příjem nebo výdej peněžních prostředků.

Počáteční účet rozvažný – je účet, který slouží k otevření účtů na začátku účetního období (k prvnímu dni daného období). Na tento účet účtujeme obráceně, než je v rozvaze, tzn. aktiva na stranu dal a pasiva na stranu má dáti. Jako souvztažné použijeme konkrétní účty (např. pokladna, základní kapitál,…).

Q
R
Rozvaha – spolu s Výkazem zisků a ztrát a Přílohou k účetní závěrce tvoří povinné účetní výkazy. Tento finanční výkaz podává přehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech). Hodnoty jsou vyjádřeny v penězích k určitému datu (rozvahovému dni). Obsah, rozsah a formu určují účetní standardy.

Rozvažné účty – účty ze směrové účtové osnovy, které nalezneme v rozvaze.
S
Sazba daně – hodnotový údaj, prostřednictvím kterého se počítá daň ze základu daně. Má podobu pevné nebo procentní sazby.

Silniční daň – viz Daň silniční

Směrová účtová osnova – je uvedena v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví. Účty jsou rozděleny do deseti účtových tříd (0 – 9). Jednotlivé třídy dělíme na rozvažné (0 – 4), výsledkové (5 – 6), závěrkové (7) a podrozvahové (8 – 9).

T
T forma účetního zápisu – každý účet je možné zapsat v podobě T (někdy označováno jako šibenice). Tato forma má u rozvažných účtů na levé straně aktiva a na pravé straně pasiva. Všeobecně se levá strana označuje jako má dáti a pravá jako dal.
U
Účetní doklad – účetní doklady slouží jako podklad pro účetní zápisy. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:
a) označení účetního dokladu,
b) obsah účetního případu a jeho účastníky,
c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Účetní závěrka – soubor účetních výkazů, které podávají věrný a poctivý obraz o skutečnostech, které za účetní období nastaly. Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce.

Účetní uzávěrka – soubor procesů, jejichž cílem je sestavení účetní závěrky. Patří sem proces inventarizace, povinné vyrovnání některých účtů, zpracování interních dokladů podchycujících účtování na přechodných účtech aktiv a pasiv a řadu dalších kroků.

Účetnictví – je písemný záznam o hospodaření podniku vyjádřený v peněžních jednotkách. Jde o informační systém, který poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku, závazcích a o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření.

Účetní standardy – pravidla, podle kterých se účetní jednotka řídí při vedení finančního účetnictví a sestavování účetní závěrky.

Účetní období – dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, během nichž účetní jednotka sleduje svou činnost. Může být totožné s běžným kalendářním rokem, nebo jiné, tzv. hospodářský rok.
V
Vydaná faktura/Vystavená faktura – vystavuje odběratel dodavateli za dodané zboží nebo poskytnuté služby. U plátce daně z přidané hodnoty musí splňovat náležitosti daňového dokladu.

Výroční zpráva – výroční zprávu povinně zhotovují účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Cílem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Povinné náležitosti výroční zprávy definuje Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví.

Výkaz zisků a ztrát – jeden ze základních výkazů účetní závěrky. Někdy zkráceně označován jako výsledovka. Ukazuje výsledek hospodaření účetní jednotky za sledované období.

Výnos – navýšení ekonomického zdroje, které je obvykle spojené se současným nebo budoucím příjmem finančních prostředků.

Výdej – u finančních prostředků znamená snížení stavu peněz (hotovostně nebo bezhotovostně), který je obvykle spojené s dřívějším nebo současným nákladem.

Výsledkové účty – účty, které nalezneme ve výkazu zisků a ztrát, někdy označované jako výsledovka.

Výsledek hospodaření – dříve označován jako hospodářský výsledek. Vyjadřuje rozdíl mezi výnosy a náklady podniku. Pokud výnosy sledovaného účetního období převažují nad náklady, dosahuje firma zisk, v obráceném případě, kdy náklady převažují nad výnosy, hovoříme o ztrátě. Tyto hodnoty zjišťujeme ve výkazu zisků a ztrát.
W
X
Y
Z
Základ daně – hodnota, ze které se počítá daň.

Zdaňovací období – časový interval, za který se stanovuje základ daně.

Zjednodušený daňový doklad – daňový doklad lze vystavit jako zjednodušený daňový doklad, pokud celková částka (tedy včetně DPH) za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč.
Daňový doklad nelze vystavit jako zjednodušený daňový doklad v případě
a) dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně,
b) zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku,
c) uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo
d) prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat
a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
c) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
d) základ daně,
e) výši daně.
Neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.
Závazek – vztah mezi dvěma subjekty, z nichž jednomu z nich (dlužníku) plyne povinnost v budoucnu něco dát, udělat a naopak oprávnění splnění závazku očekávat, případně i vymáhat (věřiteli).